Na stránkách SCIO o něm píší: V posledních letech zdůrazňuje význam vzdělávání, které probíhá mimo klasickou školní docházku (tzv. paralelní vzdělávání). No, aby ne :)
Vybrala jsem několik jeho zajímavých myšlenek.
V roce 2010 byl řečníkem na TEDx Prague v roce 2010. Svůj příspěvek pojal (dle vlastních slov) jako horor...
Nicméně věřím, že vás, stejně jako mě, pobaví výčet toho, co žák ZŠ umí po jejím absolvování (tedy co po něm chce Rámcový vzdělávací program platný v ČR).
- zapojit správně polovodičovou diodu
- v krátkých mluvených projevech správně dýchat a volit vhodné tempo řeči
- objasnit funkci dvou organismů ve stélce lišejníků
- vypočítat složení roztoků, připravit prakticky roztok daného složení
- orientovat se v základním vybavení kuchyně
- vysvětlit různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích
- provádět jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vést pěstitelské pokusy a pozorování
- využívat Ohmův zákon při řešení praktických problémů
- využívat při tvořivých činnostech prvky lidových tradic
- formulovat a řešit reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav
- přečíst chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítat hmotnost výchozí látky nebo produktu
- prokázat základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty
- využívat prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole na vznik indukovaného napětí
- orientovat se na stupnici pH, změřit reakci roztoku a uvést příklady uplatňování neutralizace v praxi
- vyjádřit vlstní názlor k problematice zdraví a diskutovat o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí
- reagovat na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci
- modelovat a řešit situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel
Neměly by se spíš učit zorientovat se v situaci, kde se právě nachází a umět reagovat na to, co jim život přináší? A být spokojené se svým životem a umět tu spokojenost nacházet?
V březnu vyšel v Reflexu s Oodřejem Štefflem rozhovor. Nejvíce mě zaujala tato pasáž:
Dělali jsme ve společnosti Scio reprezentativní výzkum. Mimo jiné jsme se rodičů ptali, co je pro ně nejdůležitější. A víte, co nám vyšlo? Ne umět a chtít se učit, a už vůbec ne kreativita, ale to, aby se děti uměly radovat ze života. Jenže pak přijdou tytéž děti ze školy domů a rodiče se nezeptají, co ti udělalo radost, ale jakou jsi dostal známku. Rodiče tak vlastně nezajímá úroveň vzdělání, chtějí jen papír, vysvědčení, titul.
To je k zamyšlení...
Žádné komentáře:
Okomentovat