Maria Montessori

Dneska jsem zas vedla diskusi na téma "Proč Montessori škola"... Jistě nemá smysl přesvědčovat, ale mám za to, že otvírat oči (dveře, obzory...) smysl má.

Jako úvod do problematiky se doporučuji podívat na dvoudílný životopisný film o této pokrokové a laskavé ženě. (ke stažení zde: 1. a  2. díl)

O útěku ze systému

Sleduju celkem velký ohlas, který má článek Tomáše Feřteka o skupině rodičů, kteří se rozhodli své děti vzdělávat jinak a založili občanské sdružení a jeho prostřednictvím soukromou školu.To je počin! Kdo se zkusil někdy byť jen prokousat administrativou ohledně zapsání školy do Rejstříku škol, ten o trochu více tuší, co to muselo být práce! Moc držím palce takovým nadšencům. Je to podle mého jedna z nejlepších osobních investic.

Práci Tomáše Feřteka sleduju od dob jeho působení v Reflexu. Vlastně od něj jsem si poprvé přečetla reportáž z kladenské Montessori školy někdy před deseti lety, kdy ještě fungovala jedna třída ve společné budově s MŠ. Tehdy poprvé mi blesko, že by to mohlo být skvělé. Do té doby jsem potkávala jen ty, kteří tvrdili, že to je jistě nějaká divná sekta. Šla jsem se přesvědčit sama a od té doby mám pocit, že jsem s T.F. tak nějak "na jedné lodi".
Doporučuji Vaší pozornosti Tomášův projekt "Rodiče vítáni" - dá se podle něj zorientovat v přístupu "běžných" základních škol nejen k dětem, ale také k jejich rodičům. Tomáši, díky za Vaši práci.

------------------------------------------------------
Poznámka pod čarou (zamyšlení k jedné facebookové diskusi): 

Je naprosto zjevné, že se smýšlení lidí mění... nebo aspoň v mé realitě. Zájem o duchovno mimo církve, větší porozumění příčinám a následkům, síle energie, kterou máme. Zájem o alternativní léčení, příčiny nemocí... Zájem o šetrný život, bydlení, jídlo, které nikomu neškodí.

Věřím, že se energie všech těchto lidí spojují. A že to vede k velké změně, která zjevně nastává... 

Nechme talent vzkvétat aneb Pryč s fast foodem ve vzdělávání

Jsem horlivým propagátorem hnutí TED. Jestli neznáte, aspoň se podívejte. Na stránkách TED.com je zásobárna inspirativních videí z konferencí TED a TEDx z různých oborů lidské činnosti. A ještě lepší je podívat se na nějakou naživo. Konají se teď v Česku docela často.

Dnes to téhle studnice sáhnu pro řeč Kena Robinsona. Mluví o tom, že je potřeba změnit pohled na vzdělání a ne inovovat, ale od základu přestavět vzdělávací systém. Udělejte si 18 minut času a poslechněte si ho (u mnoha videí si lze zapnout české titulky).

Mluví o talentu...
"Velká spousta lidí se potácí celým svým životem, aniž by měla skutečnou páru o tom, v čem tkví jejich talent či zda mají nějaký takový, co by stál za řeč."

...o reformě vzdělávacího modelu, o fast foodu ve vzdělávání, linearitě v našem životě, o industriálním a zemědělském pohledu na vzdělávání...

Moje oblíbená pasáž je ta s hasičem 9:27-10:42, která dává z pravdu tezi, že vrcholem života není dostat se na vysokou, ale dělat to, co milujeme. Podporujme své děti a také sebe, abychom se nebáli žít své sny.

"Každý den, všude, naše děti rozprostírají své sny pod našimi chodidly. A my bychom měli našlapovat  měkce."

Za pozornost stojí i oblíbená videa Kena Robinsona, pokud ještě nemáte dost :)

Nanovo

Mám moc ráda babí léto a podzim, ale začátek září bývá u nás, jako ve všech rodinách s dětmi, hektický. Na to se až tak netěšívám. Dnes jinak! Dnes se (velmi symbolicky na začátek mého psaní) otevřely v kladenské Montessori škole dveře 6. třídy a tím vlastně začal druhý stupeň, na který jsme se všichni více než rok chystali. V souvislosti s tím jsme dostali (a celé prázdniny rekonstruovali) nové větší prostory a v nich dnes začal nový školní rok.

Vzdělávání mě zajímá intenzivně už asi dvacet let. Ne takové to "klasické" školní. Hodně dlouho po ukončení povinné školní docházky, se kterou jsem mimochodem neměla žádný problém, mi došlo, že opravdové vzdělávání prostě vypadá jinak. Pracovala jsem pak na sobě sama, velmi intuitivně a dostala se na zajímavá místa - svého já i na světě. Pak jsem se stala mámou a zanedlouho řešila vzdělávání svých dětí. Pro ty jsem vybrala Montessori metodu a jsem s ní navýsost spokojená.

Podotýkám, že nejsem učitelka. Ale nejsme učiteli i žáky vlastně všichni? A pořád? Protože mě prostě vzdělávání a učení se baví a protože se kolem toho teď vlastně neustále motám, přichází mi do cesty mnohé zajímavé a inspirativní podněty. O ty bych se chtěla podělit a mít místo, kde je budu shromažďovat. A taky občas napsat něco o své vlastní zkušenosti s Montessori pedagogikou. A možná někomu trošku otevřít dveře... Proto jsem začala psát tenhle blog.

Velké přípravy na otevření dveří :)

"The world is school.
Class is always in session.
We are the students.
And . . . we are also the teachers.
The mops and sticks abound. " 

                                            Robert Fulghum